Plyšový bridž, to není žádná Bavlnka, v níž vaše nedokonalosti zůstanou skryty před dotěrnými pohledy zkušených hráčů. Když hrají bridž plyšová zvířátka, každá jejich hloupá akce může být zvěčněna přísným pozorovatelem, i kdyby za ní stály vlastnosti a slabosti, které jsou nám lidem zcela neznámé a cizí.
Při psaní blogu je snadné propadnout pocitu nedostatku zpětné vazby. Počet komentářů pod příspěvky či počet zobrazení jsou pouhá čísla, za nimiž se mohou skrývat nečekané příběhy. Zatímco Martínek ještě číst neumí a na kariéru bridžisty se připravuje kibicováním, armáda plyšových zvířátek, které velí, evidentně čte ráda. Když zvířátka zjistila, že počet aktivních bridžistů na Ústecku odpovídá jejich vlastní populaci, řekla si, že není důvod, proč by se nám nemohla vyrovnat. Nějaký balíček karet je u nás vždy po ruce.
Když jsem to zjistil, samozřejmě jsem jejich zápolení začal s nadšením sledovat. Největší naděje jsem vkládal do Médi. Mimo doyena smečky, černého kocoura Tomíčka, jehož bolavé klouby už touží hlavně po klidu, je Méďa nejstarším z plyšáků, což podtrhuje jeho přirozený sklon k vůdcovství. Tím, že jsem propásl samý začátek fungování Plyšového BK, jsem možná nezvratně přišel o možnost postrčit jeho kariéru správným směrem. Sebevědomí píše velké příběhy, a to nejen na straně vítězů.
Hluk z ložnice, který patří k období losování partnerů, se opět ztišil a Méďa zahájil licitaci jedním bez trumfů. Pandička pasovala a Krokodýl zaúpěl: „My jsme si ani neřekli, jaký hrajeme bez.“ Méďa se už nadechoval, ale zachoval se hráčsky a udržel jazyk za zuby. V podobných společnostech, kde počet užívaných licitačních systémů překračuje počet hráčů, je pozdní domlouvání systému neřestí, která je všeobecně tolerována. Přesto je vhodné, aby impuls k dodatečné domluvě přišel od soupeřů. Do pokračujícího Krokodýlova vnitřního monologu, který dírou mezi zuby unikal do veřejného prostoru, vstoupila Koalka s přímou otázkou: „Jaký je to teda bez?“
Ta slova zapůsobila, jako když šavle odstraní zátku z šampaňského. „Tohle je spíš slabý bez,“ vyhrkl Méďa.
„Význam hlášek vysvětluje partner hráče, který hlášku použil“, ozvalo se z nečekaného směru. Čenda moc dobře věděl, že kibicům není dovoleno vstupovat do konverzace bez vyzvání, ale ani on se nedovedl udržet. Čenda je ajznboňák. Logo Českých drah má vyšité na pravé zadní noze a ona dvě písmena mu dala jméno jen několik minut poté, co rozšířil řady plyšové rodiny. Zatímco ostatním zvířátkům je vlastní chovat se na základě pudů, příslušník modré armády má vytříbený smysl pro dodržování řádů a pravidel, čímž si mnoho sympatií u ostatních nezískává. Když se k tomu přidá jeho prořízlá pusa, není divu, že se záhy objevila teorie o tom, že má i příjmení, na které odkazuje monogram na jeho noze. Nedovolím si jej zde uvést, neboť s touto verzí Čeněk Nebil spokojen.
Ani já ten názor nesdílím. Čenda si byl dobře vědom, že strohé vyjádření: „12-14,“ by bylo v rámci okolností únosnou odchylkou od turnajových zvyklostí. Byla to slova „tohle“ a „spíš“, která spolu s lehce neobvyklou intonací probudila podezření, že Méďa popisuje svůj konkrétní list, nikoli systém, jehož užití ve dvojici s Krokodýlem v dobré víře mlčky předpokládal.
Olej nalitý do ohně však nevzplál a odvážný Čendův vstup do děje nevyvolal konflikt. Krokodýl zapasoval a stejně učinila na posledním místě plně informovaná Koalka. Méďa se už před výnosem ošíval, jako by byl přesvědčen o partnerově selhání, a když se na stůl vyložilo ♠A4 ♥863 ♦K972 ♣A843, svolal všechny přítomné slovy: „Schválně se pojďte podívat, co byste s tím řekli?“
Pravděpodobně měl na mysli hlášku 3NT, protože jak přibývaly další a další názory v bitvě mezi pasem a invitem 2NT, zřetelně ztrácel o debatu zájem. Ta se přesunula mezi diváky a hráči se věnovali výhradně bitvě o každý zdvih, která skončila poměrem 8-5.
„Jeden pád,“ ohlásil Méďa konečné skóre.
Poté, co byl obránci upozorněn, že sehrával závazek 1NT, dalo se v jeho tváři vyčíst spíše zklamání z neblahých důsledků pro post mortem rozbor licitace, než radost z neočekávaně nabytých 120 bodů. Jelikož oba tábory diváků byly vyrovnané a osud partie závisel stejně jako osudy lidských zákonů na momentální docházce poslanců, pokusil se Méďa posunout diskuzi razantně kupředu: „Já mám přece kartu, se kterou vůbec nechci hrát 1NT.“
„To se nabízí snadné řešení – stačí zahájit 1NT,“ pronesl klidným hlasem Čenda a chobot zkroutil tak, aby překryl cukající koutky úst.
Méďa byl příliš zabrán do své věci, než aby postřehl impertinenci, a jal se doložit svou tezi vyložením listu na stůl: ♠T865 ♥AKQ ♦JT9 ♣ KQ7
To Čenda nijak nekomentoval, protože mu mozek běžel na plné obrátky. Tohle má být slabý bez? Jestli ano, jeho předchozí podezření bylo liché a Čenda se za něj v duchu omlouval. Nebo snad zapomněl starý pardál Méďa, že systémy s beztrumfovým otevřením v zóně 12-14 byly v této společnosti běžnou praxí? Pak by měl opravdu „spíš“ slabý „silný bez“.
Ostatní řešili nahlas přízemnější problémy. Jeden tábor se rozčiloval, jak má Krokodýl čekat 15 bodů, když je zahájení definováno jako 12-14, druhý marně hledal malý třílist, kterým se Méďa zaklínal, když své 4333 prodával jako list pro barevný závazek. Jelikož oba tábory byly stejně silné, Méďa operativně vystoupil z role grilovaného premiéra a ukryl se v roli moderátora, který utne překřikování dvou oponentů tím, že pustí další příspěvek, v tomto případě pak rozdání. V něm Krokodýl i Méďa znovu dostali silný list, oba byly vhodné pro zahájení. Po úvodním pasu Pandičky byl dříve na řadě Krokodýl a zahájil jedním pikem. Méďa odpověděl dvěma káry. Krokodýl znovu prohlédnul svůj list a nemaje ničeho pozitivního nad rámec zahájení zapasoval. Vzhledem k pouhým sedmi trumfům na lince vzal Méďa 10 zdvihů, a jelikož závazek splnil, aniž by překročil hranici trapnosti +150 , nenašel se nikdo, kdo by cítil potřebu se nad touto partií pozastavit.
Aktivní linka je aktivní linka a tak v dalším rozdání po Krokodýlově zahájení jedním pikem skočil Méďa na tři srdce, čímž vyvolal u nervózního partnera záchvat nerozhodnosti. Po velkém přemýšlení Krokodýl konečně odolal pokušení opět vše vyřešit definitivně kartičkou, která mu jde k pleti. a místo pasu vytáhnul 3NT. Zřetelná nelibost nad průběhem dražby se tím přesunula na druhou stranu stolu, kde tentokrát zapasoval Méďa. Celé rozdání vypadalo takto:
Nebyl to zrovna výnosový problém a po stažení čtyř kár byl osud hlavního hráče zpečetěn. Netrpělivý Méďa již v průběhu sehrávky odhalil, že 3NT nebyl vhodně zvolený závazek a začal se na partnerovi dožadovat příležitosti sehrávat 4♥. Když bylo dílo dokonáno, Krokodýl vycenil všech svých 13 karet a 12 zubů. Srdce leželo na stole jediné a každý kromě Médi by měl při pohledu na bílou klaviaturu to svoje až v kalhotách.
„Proč nehrajeme srdce? S tímhle bych vytrumfoval, a pak už by to bylo snadné,“ mával svými srdcovými figurami Méďa. Jeho autorita ve skupině byla znát nejen z toho, že nikdo nahlas nepoukázal na to, kdo zapasoval 3NT, ale i z toho, že na čtvrtou dámu za impasem upozorňovala jen tichá šeptanda.
„No tak tu dámu odevzdám a zbytek už půjde,“ odbyl Méďa námitky, které se slily do slyšitelné hlasitosti. „On si řekne 3NT a nedrží kára,“ pronesl se spokojeným výrazem plyšáka, který vyhrál dražbu tím, že CHO zahnal skokem na tři srdce do kouta.
(LHO = left-hand opponent; RHO = right-hand opponent; CHO = central-hand opponent)
„Srdcí máte sedm, ale piků máte osm, proč byste měli hrát srdce, když můžete hrát piky,“ zeptal se s dětskou nevinností Martínek. Mezi plyšáky to zašumělo, jak všichni horečně počítali.
„Jestli je těch piků osm, mají se hrát piky. Jenže co bylo v té dražbě špatně? Kdo mohl přijít na to, že je piků na lince osm?“ Po Tomíkově úvaze se naopak rozhostilo ticho, protože každý rozuměl tomu, že je otázka dobře položená, nikdo však ještě neznal odpověď.
První se ozvala Koalka: „To přeci Méďa věděl celou dobu, zahájení jeden pik slibuje čtyřlist. On sám čtyři piky má, takže jemu to musí být jasné od začátku.“
Větší hloupost zřejmě nikdy Méďa neslyšel: „Vím sice o čtyřlistu, ale ne o takovémhle,“ ukázal na eso a krále gestem, kterým je měnil v bezcenný prach, jakkoli jádro sdělení bylo vlastně opačné.
Koalka by ráda namítla, že proti čtyřem malým pikům odevzdá v pikovém závazku eso a krále, zatímco v srdcovém závazku odevzdá v pikách eso a krále. Než si svůj proslov v hlavě urovnala, bylo už pozdě, protože ze známého směru přiletěla chladná kulka: „Zrovna ty bys v životě na čtvrtou desítku jedním pikem nezahájil,“ připomněl Méďovi patnáct minut starý hřích Čenda.
Hozená rukavice opět nastolila ticho, do něhož se Krokodýl, v němž se celou tu dobu hromadila pára, nebohému Méďovi nahlas zasmál. „Když zahajuješ takovouhle kartu, neměl jsi ten 1NT náhodou rovnou dorazit do tří,“ hodil řečnickou otázku Čenda novým směrem.
Začínám chápat Čendův problém. Kromě prořízlé pusy má i sloní paměť.
Sandwich Club 